Last updated by at .

O slaném jablku a zmrzlině z mateřského mléka

Podle aktivity na blogu by se zdálo, že Tři kopečky spí, zapadány sněhem (tady v Praze tak maximálně sněhovou drtí z mrazničky, která by tedy už chtěla fakt odmrazit.) Vyrábím zmrzlinu o stošest, jen fotky moc nevznikají, není světlo a navíc náš benjamínek Benjamínek se svými potřebami neposhoví. Ze Tří kopečků čítajících mě, muže a dceru coby věrné degustátorky vzorků jsou vlastně kopečky už čtyři. Ben se vyvalil ze svého kopečku příslovečně na konci října, v den, kdy napadal sníh a já doma zrovna vařila kokosovou. Logo ale měnit nebudem 🙂 Budoucí další ochutnavač degustuje zatím jen mateřské mléko (ale i z něj se dělá zmrzlina! Tu ale zkoušet nehodlám, ani vyrábět, ani ochutnávat) a já v mezičase míchám litry slaného karamelu, který připravuju na zakázku – kam zatím neřeknu, ale brzy se o tom tady dočtete.

První zmrzlinářskou výbavu už máme samozřejmě doma!

Když už jsme u mateřského mléka..Podle jistého článku se vyskytují lidé (předpokládám, že vtipálci), kteří poptávají zmrzlinu ještě z jiné tělní tekutiny. Naštěstí ne u mě. Než se otřesete úplným odporem, proč o takové nechutnosti píšu na stránkách, zasvěceným jídlu, musím se obhájit, že sama bych to tu nezmiňovala, kdyby to na mě nevytáhl Honza Dědek. Honza je, profesí stejně jako já, novinář. A protože každý správný novinář zatouží po talk show, tak Honza si vymyslel Sedm pádů Honzy Dědka, kam zve hvězdy, podle krausovského modelu vždy doplněné nějakou kuriozitou – třeba mnou. Poklábosili jsme, přímo na jevišti vznikla jednoduchá čokoládová zmrzlina a záznam celé taškařice najdete zde. Já to ještě zbaběle nedokoukala až do konce – jednak nejsem kamerový typ a skoro šest týdnů po porodu mě trochu irituje dívat se na své obrbřicho a především oteklý obličej – synáček se narodil pouhých deset dnů po výstupu v Akropoli.

Takže mateřské mléko a podobné jsme si odbyli, teď ještě zbývá vysvětlit to slané jablko. Zmrzliny vyrábím hlavně teď mimo dům, ale nemohu samozřejmě ošidit milovanou dceru, která se nákupu nanuka dožaduje, i když teplota klesá pod mínus dvacet. Rozhodla jsem se pro sezonní recept podle People’s Pop. People’s Pop je ňujorská nanukárna, projekt pár kamarádů, ze kterého se rychle stal úspěšný byznys a pochopitelně – jako každý fancy projekt v NY –  staví na přírodě šetrném a sezonním konceptu. Nedostanete tam tak nanuky z tropického ovoce či čokolády, ale jen z nedalekých amerických zahrádek. Takže podzim a zima to jsou hrušky, jablka, brusinky. Nejdostupnější jsou momentálně jablka. People’s pop je kombinuje se slaným karamelem a je to vynikající kombinace. Soli se tentokrát dává jen trošinku, takže doporučuju i nedůvěřivým. Zkuste je, jsou vážně hrozně dobrý.

Na cca 8 větších nebo deset menších nanuků budete potřebovat:

  • 3 velká jablka
  • 175 ml slaného karamelu
  • asi 200 ml cukrového sirupu, připraveného jedna ku jedné (tedy 200 gr cukru rozpustit ve 200 ml vody)

Jablka oloupeme, nakrájíme na čtvrtky, zalijme troškou vody a dáme vařit. Po cca deseti minutách by měla být úplně měkká a rozmixujeme je na hladké pyré. Kdo chce, může přecedit, aby mi tam nezůstala ani zapomenutá slupička z jadérka. Smícháme se slaným karamelem a cukrovým sirupem, nalijeme do formiček a je to.

Slaný kamarel připravíme takto: 175 gr třinového cukru rozpustíme na pánvičce, pozor na spálení a zhořknutí, barva by měla být tak akorát (tmavý cukr se rozpouští dost neochotně, počítejně s delším časem než u rafinovaného.) Jakmile je karamel tekutý a krystalky cukru zcela rozpuštěné, vmícháme dvě lžíce másla. Odstavíme z ohně a vlijeme pomalým čůrkem 80 ml smetany na šlehání, ideálně pokojové teploty. Přidáme čtvrt lžičky soli. Ať žije slané jablko!