Last updated by at .

Čím kopečkovat (Mé železářství)

Může­te hádat, kte­rý člá­nek na blo­gu se nej­ví­ce čte a komen­tu­je. Správ­ně, je to téma  „jak si vybrat zmrz­li­no­vač“. Ráda bych udě­la­la něja­ký upda­te a sezná­mi­la vás s nový­mi mode­ly, ale můj Mus­so Pola fun­gu­je naštěs­tí bez poruch, tak­že nemám důvod zkou­šet jiné mašin­ky (a výrob­ci mi zatím k tes­to­vá­ní bůhví proč nic nena­bí­ze­jí 🙂  V komen­tá­řích ale zazněl i dotaz, čím se nej­lé­pe kopeč­ku­je. A to už za člá­nek sto­jí.

Kopeč­ko­va­cí nástro­je, to je moje dal­ší obse­se — sko­ro jako zmrz­li­no­vé kuchař­ky. Jakmi­le jdu kolem kopeč­ko­va­cí lží­ce, ovlá­da­jí mě pus­té mate­ri­ál­ní, křeč­ko­va­cí pudy. Tře­ba hroz­ně bych chtě­la tuhle, ale asi se tu nějak nedá kou­pit..

Amco Sco­op má revo­luč­ní rýho­vá­ní, díky němuž prý nako­peč­ku­je­te i nej­tvrd­ší zmrz­li­nu. To bych ráda ově­ři­la v pra­xi.

Vyzkou­še­la jsem všech­no mož­né — kopeč­ko­va­cí lží­ce, kleš­tič­ky, lží­ci se spe­ci­ál­ním jazýč­kem, kte­rý vám má pomo­ci „vypliv­nout“ zmrz­li­nu tak, aby se nepři­chy­ti­la na stě­ny lžíce..Mám doma i špacht­li, ale sko­ro ji nepo­u­ží­vám, hodí se do vět­ší­ho pro­vo­zu, kde máte vel­ké vanič­ky (může­te se roz­mách­nout) a v nich navíc stá­le ide­ál­ní kopeč­ko­va­cí tep­lo­tu v roz­me­zí  mínus deví­ti až dva­nác­ti stup­ňů. (čili chla­dí­cí vit­rí­nu.)

Pokud vás zají­má, co pou­ží­va­jí zmrz­li­no­vé celebri­ty, jako Jen­ni Brit­ton Bauer, jejíž dnes již řete­zec Jenni’s Splen­did Ice cre­am nechy­bí snad v žád­ném výbě­ru svě­to­vých top zmrz­li­ná­rem, pak věz­te, že jsou to lží­ce fir­my Zeroll. Nejsou zrov­na lev­né, vyrá­bě­jí se (stá­le sku­teč­ně v USA) v širo­ké šká­le veli­kos­tí a díky funkč­ní­mu desig­nu jsou ve sbír­kách Moder­ní­ho umě­ní v New Yor­ku. Kouz­lo spo­čí­vá v tom, že v ruko­je­ti je sol­ný roz­tok, kte­rý dla­ní zahře­je­te a tep­lo pomů­že vyloup­nout lehce zmrz­li­nu ven. V ruko­je­ti sku­teč­ně cosi sla­bou­lin­ce šplou­chá a lží­cí bys­te nemě­li třís­kat o zem ani ji dávat do myč­ky. Zeroll­ky jsou roz­hod­ně top zbo­ží a můj oblí­be­ný nástroj.

Zeroll. Ame­ric­ká tra­di­ce od roku 1935. Stá­le vyrá­bě­ná v Ohiu.

Kleštičky…kleštičky nema­jí nej­lep­ší pověst, pro­to­že zmrz­li­ná­ři je tak rádi ořezávají…Až to hra­ni­čí s neúctou k zákaz­ní­ko­vi, hlav­ně aby na nich neu­ví­zl kou­sí­ček navíc..Ale když jsou pove­de­né, udě­la­jí dobrou služ­bu. Vět­ši­nou jde ale spíš o pěk­né nepo­dar­ky. Prou­žek vevnitř se zase­ká­vá, na tvr­dé zmrz­li­ně si ho může­te lehce vylo­mit. U lev­ných kleš­ti­ček máte  takřka 100% jis­to­tu, že jak je vez­me­te na pří­liš tuhou zmrz­li­nu, udě­lá­te jim pra­cov­ní úraz. A  super­kva­lit­ní nebý­va­jí ani ty draž­ší. Mám štěs­tí, že jsem dosta­la kleš­tě sta­ré, z dob, kdy babič­ka mého muže pra­co­va­la (v 80. letech) ve vrben­ském Kovo­ma­tu — tak se říká­va­lo domá­cím potře­bám.  Kopeč­ku­jí jed­na báseň — tak­že pokud máte doma někde retro poklad, honem ho vytáh­ně­te zpát­ky do služ­by.

Ty dob­ré jsou pří­mo ve stře­du. Nej­lé­pe jim jez­dí mecha­nis­mus, nezadr­há­va­jí, vyklá­pě­jí hlad­ce a pove­de­ně. Ostat­ní bych nej­spíš moh­la s klid­ným srd­cem vyho­dit, jen mi stra­ší v šuplí­ku.

A dal­ší lží­ce. Barev­ná plas­to­vá je důvěr­ně zná­mý výro­bek z Ikei. U nás doma se pou­ží­vá jen k vydla­bá­vá­ní dýně (to bych Zeroll­kám nikdy neu­dě­la­la!) a jako pří­pad­né kou­sát­ko pro děti. Kdy­si, v dáv­no­vě­ku, se s ní snad i kopeč­ko­va­lo, ale žád­ná slast to neby­la. Pak tu máme ješ­tě lev­nou lží­ci s „vyflu­sá­va­cím mecha­nis­mem“ , rodem z Tes­ca (tuším, že pří­mo i Tesco items.) Na to, že byla směš­ně lev­ná, fun­gu­je doce­la dob­ře. Ale rych­le se zaná­ší. Pod jazý­ček se dosta­ne zmrz­li­na a ucpe se. Prv­ní kope­ček je však výstav­ní.

Ikea a Tesco fore­ver. Že to taky máte doma?

Jazý­ček je ale už out. Lep­ší je pro­padlo.

Na téhle lží­ci se mi líbí, že vypa­dá jako kdy­by ji z braš­ny vyn­dal insta­la­tér. Hroz­ně tech­nic­ky, chá­pe­te? Doma ji ale nemám, tak nevím, jak fun­gu­je.

Pros­tě mož­nos­ti jsou nepře­ber­né. Nabí­rej­te, čím chce­te  — jen před­tím nemá­čej­te lží­ci v hor­ké vodě. Jis­tě, zmrz­li­na půjde ven sná­ze a bez odpo­ru, ale ničí­te si zby­tek zmrz­li­ny ve vanič­ce. Voda totiž v kon­tak­tu se zmrz­li­nou oka­mži­tě mrz­ne (zvlášť ta vře­lá) a zne­hod­no­cu­je povrch zrmrz­li­ny. Ani stu­de­ná voda není ide­ál­ní řeše­ní, lep­ší je nechat tro­chu povo­lit…