Last updated by at .

Čím kopečkovat (Mé železářství)

Můžete hádat, který článek na blogu se nejvíce čte a komentuje. Správně, je to téma  „jak si vybrat zmrzlinovač“. Ráda bych udělala nějaký update a seznámila vás s novými modely, ale můj Musso Pola funguje naštěstí bez poruch, takže nemám důvod zkoušet jiné mašinky (a výrobci mi zatím k testování bůhví proč nic nenabízejí 🙂  V komentářích ale zazněl i dotaz, čím se nejlépe kopečkuje. A to už za článek stojí.

Kopečkovací nástroje, to je moje další obsese – skoro jako zmrzlinové kuchařky. Jakmile jdu kolem kopečkovací lžíce, ovládají mě pusté materiální, křečkovací pudy. Třeba hrozně bych chtěla tuhle, ale asi se tu nějak nedá koupit..

Amco Scoop má revoluční rýhování, díky němuž prý nakopečkujete i nejtvrdší zmrzlinu. To bych ráda ověřila v praxi.

Vyzkoušela jsem všechno možné – kopečkovací lžíce, kleštičky, lžíci se speciálním jazýčkem, který vám má pomoci „vyplivnout“ zmrzlinu tak, aby se nepřichytila na stěny lžíce..Mám doma i špachtli, ale skoro ji nepoužívám, hodí se do většího provozu, kde máte velké vaničky (můžete se rozmáchnout) a v nich navíc stále ideální kopečkovací teplotu v rozmezí  mínus devíti až dvanácti stupňů. (čili chladící vitrínu.)

Pokud vás zajímá, co používají zmrzlinové celebrity, jako Jenni Britton Bauer, jejíž dnes již řetezec Jenni’s Splendid Ice cream nechybí snad v žádném výběru světových top zmrzlinárem, pak vězte, že jsou to lžíce firmy Zeroll. Nejsou zrovna levné, vyrábějí se (stále skutečně v USA) v široké škále velikostí a díky funkčnímu designu jsou ve sbírkách Moderního umění v New Yorku. Kouzlo spočívá v tom, že v rukojeti je solný roztok, který dlaní zahřejete a teplo pomůže vyloupnout lehce zmrzlinu ven. V rukojeti skutečně cosi slaboulince šplouchá a lžící byste neměli třískat o zem ani ji dávat do myčky. Zerollky jsou rozhodně top zboží a můj oblíbený nástroj.

Zeroll. Americká tradice od roku 1935. Stále vyráběná v Ohiu.

Kleštičky…kleštičky nemají nejlepší pověst, protože zmrzlináři je tak rádi ořezávají…Až to hraničí s neúctou k zákazníkovi, hlavně aby na nich neuvízl kousíček navíc..Ale když jsou povedené, udělají dobrou službu. Většinou jde ale spíš o pěkné nepodarky. Proužek vevnitř se zasekává, na tvrdé zmrzlině si ho můžete lehce vylomit. U levných kleštiček máte  takřka 100% jistotu, že jak je vezmete na příliš tuhou zmrzlinu, uděláte jim pracovní úraz. A  superkvalitní nebývají ani ty dražší. Mám štěstí, že jsem dostala kleště staré, z dob, kdy babička mého muže pracovala (v 80. letech) ve vrbenském Kovomatu – tak se říkávalo domácím potřebám.  Kopečkují jedna báseň – takže pokud máte doma někde retro poklad, honem ho vytáhněte zpátky do služby.

Ty dobré jsou přímo ve středu. Nejlépe jim jezdí mechanismus, nezadrhávají, vyklápějí hladce a povedeně. Ostatní bych nejspíš mohla s klidným srdcem vyhodit, jen mi straší v šuplíku.

A další lžíce. Barevná plastová je důvěrně známý výrobek z Ikei. U nás doma se používá jen k vydlabávání dýně (to bych Zerollkám nikdy neudělala!) a jako případné kousátko pro děti. Kdysi, v dávnověku, se s ní snad i kopečkovalo, ale žádná slast to nebyla. Pak tu máme ještě levnou lžíci s „vyflusávacím mechanismem“ , rodem z Tesca (tuším, že přímo i Tesco items.) Na to, že byla směšně levná, funguje docela dobře. Ale rychle se zanáší. Pod jazýček se dostane zmrzlina a ucpe se. První kopeček je však výstavní.

Ikea a Tesco forever. Že to taky máte doma?

Jazýček je ale už out. Lepší je propadlo.

Na téhle lžíci se mi líbí, že vypadá jako kdyby ji z brašny vyndal instalatér. Hrozně technicky, chápete? Doma ji ale nemám, tak nevím, jak funguje.

Prostě možnosti jsou nepřeberné. Nabírejte, čím chcete  – jen předtím nemáčejte lžíci v horké vodě. Jistě, zmrzlina půjde ven snáze a bez odporu, ale ničíte si zbytek zmrzliny ve vaničce. Voda totiž v kontaktu se zmrzlinou okamžitě mrzne (zvlášť ta vřelá) a znehodnocuje povrch zrmrzliny. Ani studená voda není ideální řešení, lepší je nechat trochu povolit…