Last updated by at .

Bez bezu jsem bez sebe

beznatabuli

Urči­tě zná­te urban gar­de­ning, měst­ské zahrad­ni­če­ní — tedy sna­hu osá­zet bal­ko­ny, tera­sy a komu­nit­ní zahra­dy vším mož­ným, hlav­ně jed­lým a mít tak tře­ba pár svých jahod, kaž­dou hýč­ka­nou jak na poduš­ce. Urban gar­de­ning nepro­vo­zu­ju, pro­to­že můj sever­ně polo­že­ný bal­kon má kli­ma někde mezi tun­d­rou a taj­gou. Ale pro­vo­zu­ju urban har­ves­ting. Tedy měst­skou skli­zeň. Nekra­du ostat­ním jejich úro­du přes plot, ale češu a sbí­rám to, co je vol­ně dostup­né. Začí­nám fial­ka­mi, pokra­ču­ju pam­pe­liš­ka­mi, lipo­vým kvě­tem a snad se dopra­cu­ju i k moruškám. A trhám bez­o­vý květ — nejen na sirup.

Když goo­glu­je­te „elder­flower ice cre­am“, kaž­dý recept začí­ná slo­vy vez­mě­te bez­o­vý sirup (v ori­gi­ná­lu „cor­dial“). A to je přes­ně to, co jsem udě­lat nechtě­la. Chci bez­o­vý květ čer­s­tvý, ne zmrz­li­nu naře­dit vel­kým množ­stvím vody, kte­rou sirup obsa­hu­je. Inspi­ra­ci jsem nako­nec našla u Maškrt­ni­ce a její­ho bez­in­ko­vé­ho che­e­se­ca­ku. Tam je totiž geni­ál­ní nápad — lou­ho­vá­ní bezu ve sme­ta­ně za stu­de­na. Já to zkou­še­la před­tím sty­lem hokus pokus za tep­la a kvě­ty oka­mži­tě zčer­na­ly a moc to nevo­ně­lo. Tak­že lou­ho­vat zastu­de­na, nej­lé­pe dva i více dnů (můj rekord je asi týden) a pak zkom­bi­no­vat s něčím troš­ku kyse­lým.

beznakrajce1

Tak­že tady máte moji ver­zi bez­in­ko­vé, té nej­lep­ší na svě­tě. Letos jsem ji, mys­lím, opro­ti ver­zi na Ape­tit pik­ni­ku, kde byla loni k mání, ješ­tě vytuni­la.

Na cca 800 ml zmrz­li­ny:

  • nejmé­ně 10 nebo více i vel­kých bez­o­vých kvě­ten­ství dle chu­ti
  • 125 ml mlé­ka (1,5%)
  • 125 ml sme­ta­ny na šle­há­ní
  • 2 žlout­ky
  • 375 ml zaky­sa­né sme­ta­ny (pou­ži­la jsem 18%)
  • cit­ro­no­vá šťá­va dle chu­ti, cca lžič­ka
  • 125 gra­mů cuk­ru

Otrhej­te z bezu kvě­ty a vlož­te je do uza­ví­ra­tel­né nádo­by, zalij­te mlé­kem a sme­ta­nou na šle­há­ní. Kdo chce oplách­ne, kdo neo­pla­chu­je, má více bez­o­vé chu­ti (ale taky pylu, tak­že aler­gi­ci, bacha.) Pro­tře­pej­te, aby se důklad­ně oba­li­ly a nech­te v led­ni­ci nejmé­ně 24 hodin, klid­ně ale dva dny. Čas od času mož­no pro­tře­pat. Bude se zdát, že kvě­ty nasá­ly všech­nu teku­ti­nu a vznik­la podiv­ná kou­le. Nic neva­dí, pak to přes ple­nu nebo jiný had­řík zase všech­no vymač­ká­te.

Máte vymač­ká­no? Zahřej­te šetr­ně směs s cuk­rem, aby se roz­pus­til.  Výsle­dek musí být hor­ký, ale neměl by pří­mo vřít. V mis­ce ved­le si rozšle­hej­te dva žlout­ky, opa­tr­ně na ně  za stá­lé­ho míchá­né nalij­te pra­mén­kem hor­kou směs a vrať­te do hrn­ce. Pro­vař­te, směs musí zhoust­nout. Nalij­te přes sít­ko do čis­té mis­ky, úpl­ně vychlaď­te. Na závěr důklad­ně vmí­chej­te sme­ta­nu a cit­ro­no­vou šťá­vu. Dej­te mra­zit. Chuť bezu je výrazná, zmrz­li­na je pří­jem­ně nakys­lá a na roz­díl od jiných těž­ších sme­ta­no­vek je vylo­že­ně osvě­žu­jí­cí. Tak honem do ní, než vše­chen bez odkve­te!

IMG_7688

(Kdo čte­te němec­ky, tak moje čte­nář­ka Anič­ka vyš­ťá­ra­la ten­to recept — odkaz dávám pro inspi­ra­ci a mož­né srov­ná­ní.  Recept zde zve­řej­ně­ný pova­žu­ji za své autor­ské dílo. )