Last updated by at .

Černý jako noc je rybízový sorbet

Je mi jas­né, že víte, co si počít s čer­ným rybí­zem. Skvě­lá šťá­va, mar­me­lá­da, zby­tek zamrazit..Černý rybíz zůsta­ne málo­kdy „na ocet“. Pokud ale chce­te svůj reper­toár roz­ší­řit a máte sla­bost pro kyse­lou a přes­to něčím same­to­vou a deka­dent­ní chuť čer­né­ho rybí­zu, zkus­te tenhle sor­bet. Není moc slad­ký, je ohrom­ně osvě­žu­jí­cí a máta mu dodá skvě­lý chu­ťo­vý tón léta.

cernorybizsorbet1

Pří­pra­va je směš­ně jed­no­du­chá, jedi­ná obtíž, kte­rá vás čeká, je rybíz omýt, otr­hat z vět­vi­ček a směs pak pro­pa­sí­ro­vat přes síto.

  • 450 gra­mů otr­ha­né­ho, omy­té­ho a oka­pa­né­ho rybí­zu
  • 315 ml cuk­ro­vé­ho siru­pu
  • 125 ml vody
  • pár sní­tek máty

Do hrn­ce vlo­ží­me rybíz, při­li­je­me cuk­ro­vý sirup (vyrá­bím roz­mí­chá­ním cuk­ru a vří­cí vody v pomě­ru jed­na ku jed­né, radím udě­lat více siru­pu, při­kry­tý v led­ni­ci vydr­ží nejmé­ně měsíc. Např. z 200 gra­mů cuk­ru a 200 ml vody vzejde 320 ml siru­pu.) Při­kry­je­me pok­li­cí a vaří­me zvol­na cca 5 minut, dokud bobul­ky nepo­pras­ka­jí. Nechá­me lehce zchlad­nout a pak pro­tře­me přes síto, čímž se zba­ví­me slu­pi­ček a hlav­ně peci­ček. Radím nemi­xo­vat, pro­to­že roz­mi­xo­va­né pecič­ky mohou sor­bet uči­nit lehce nahořk­lým. Do ješ­tě tep­lé směsy pono­ří­me mátu a nechá­me zce­la vychla­dit, ide­ál­ně přes noc v led­ni­ci. Ovoc­ná  šťá­va natáh­ne chuť máty a přes­to zůsta­ne krás­ně čer­no­ry­bí­zo­vá.

rybizvpoháru

A o tom červeném zase někdy příště.

A o tom čer­ve­ném zase někdy příš­tě.

 

Šance pro rybíz!

Chudák rybíz, říkám si vždyc­ky při pohle­du na obsy­pa­né keříč­ky u rodi­čů na zahra­dě. Nejmé­ně polo­vi­na rybí­zo­vých hro­zín­ků zůsta­ne na vět­vič­kách — no aspoň mají ptáč­ci na pod­zim co uzo­bá­vat. Rybí­zo­vých mar­me­lád se totiž nikdy nesní tolik jako mali­no­vých a jaho­do­vých. Borův­ko­vý koláč z ple­chu zmi­zí vždyc­ky rych­le­ji než jeho rybí­zo­vý kole­ga.  A šťá­vu chtě­jí všich­ni stej­ně radě­ji z čer­né­ho.

broskovanalzicce

Rybíz je popel­ka čes­kých zahrá­dek. Chá­pe­me ho jako retro, při­tom v zahra­nič­ních kuchař­kách je čer­ve­ný rybíz pře­kva­pi­vá exo­ti­ka. Kaž­do­pád­ně jde o držák, co plo­dí a plo­dí. Jen­že není slad­ký jako sou­sed­ka mali­na jaho­do­vá ani tak popu­lár­ní jako srst­ka. Anrešt, pocho­pi­tel­ně. Ani já necho­dím na zahra­du uzo­bá­vat rozkoš­nic­ky bobul­ky, nekou­pím si na far­mář­ském trhu vanič­ku a nena­sou­kám jí do sebe pokout­ně už v tram­va­ji. Rybí­zu na chuť se musí při­jít. Ovšem v dezer­tech doká­že být nepře­ko­va­tel­ný. A pěk­ně zahra­je i ve zmrz­li­ně. Mou oblí­be­nou je sme­ta­no­vá s rybí­zem. Jem­ná sme­ta­na vyla­dí šťi­pla­vý rybíz do svě­ží kom­bi­na­ce.  A hit čís­lo dva, bro­s­ko­vo­vá říz­nu­tá rybí­zem. Ješ­tě ji mož­ná stih­ne­te.

broskvenavetvi Broskvo­vá zmrz­li­na, jak už jsem něko­li­krát psa­la, bývá čas­to fád­ní. Omam­né slad­kos­ti brosk­ví či nek­ta­ri­nek chy­bí něja­ký kyse­lej­ší tón. A to je úkol pro rybíz. Na broskvo­vo-rybí­zo­vou si při­prav­te:

  •  Při­bliž­ně kilo brosk­ví nebo nek­ta­ri­nek
  • 160 ml vody
  • 160 gra­mů cuk­ru
  • lží­ci Ama­ret­ta nebo Bar­be­ra (man­dlo­vý likér)
  • cca 200 gr rybí­zu

brokvesmes

Broksve naříz­ně­te do kří­že, spař­te pod vrou­cí vodou a rych­le zchlaď­te. Tak půjdou snad­no olou­pat. Zbav­te je pec­ky a vlož­te do hrn­ce. Při­dej­te vodu, zasyp­te cuk­rem a spo­leč­ně pro­vař­te, dokud brosk­ve zce­la nezměk­nou a cukr se neroz­pus­tí. Deset minut by mělo sta­čit. Nech­te vychlad­nout, roz­mi­xuj­te. Mezi­tím si při­prav­te rybíz. Bobul­ky otrhej­te a zpa­sí­ruj­te na nej­jem­něj­ším sít­ku. Pokud nemá­te pasír­ku, je tře­ba nechat rybíz asi také tro­chu pova­řit, jinak by nešel pořád­ně pro­třít přes síto, ale pokud to jde, pre­fe­ru­ji čer­stvou rybí­zo­vou šťá­vu. Dob­ře zamí­chá­me do broskvo­vé smě­si a chu­ťo­vě vyla­dí­me něja­kým man­dlo­vým liké­rem. Je mož­né při­dat i pár kapek cit­ro­nu, ale rybíz by měl kyse­lost obsta­rat sám.

broskvevmise

(Pořád rybíz ne-e? Nahraď­te ho mali­na­mi, bude to skvě­lé, ale radím vám dob­ře — Dej­te šan­ci rybí­zu!)

Fruta libre — osvobozený sorbet!

frutalibre

Na far­mář­ských trzích na Jiřá­ku jsem potka­la stá­nek spo­leč­nos­ti Fru­ta Lib­re, kte­rá dělá osvě­žu­jí­cí sor­be­ty pří­mo před vaši­ma oči­ma. Tra­di­ce pochá­zí z Kolum­bie, odkud je také man­žel sym­pa­tic­ké paní maji­tel­ky. Fas­ci­nu­je mě jed­no­du­chost jejich počí­ná­ní, kte­rá vede ke skvě­lým výsled­kům. Mís­to stro­jů pou­ží­va­jí nej­star­ší „zmrz­li­no­vač“  v ději­nách — sůl, led a pohon lid­ské paže. Fru­ta lib­re dělá jen sor­be­ty, u kte­rých neva­dí rych­lej­ší roz­tá­vá­ní, vodo­vi­tost. Výho­dy — absout­ně čer­stvá zmrz­li­na, kte­rá má díky povo­le­něj­ší struk­tu­ře taky pěk­ně roz­vi­nu­té chu­tě a parád­ní show k tomu. Na stán­ku mají při­pra­ve­né roz­mi­xo­va­né ovo­ce s fruk­tó­zou a vodou. Pak dva lavo­ry. V tom vět­ším je sůl a led a vklá­dá se do něj dal­ší nere­zo­vá mis­ka, tepel­ně izo­lo­va­ná (poba­vi­lo mě řeše­ní, je to oba­le­né dvě­ma pěno­vý­mi žíža­la­mi, kte­ré naše dce­ra pou­ží­vá při výu­ce pla­vá­ní). Do men­ší nerez mis­ky se nali­je směs a pak se miskou v ledu a soli točí, dokud zmrz­li­na netuh­ne. Díky tomu, že se nedá­vá poslé­ze napev­no ztvrd­nout do mra­zá­ku, ale rov­nou se ser­ví­ru­je, netvo­ří se v ní hrubé krys­ta­ly, tak­že i kon­zis­ten­ce je pří­jem­ná. Pros­tě sko­ro jako „toče­ná“. Nej­víc mě baví domác­kost celé­ho toho­to řeše­ní posklá­dá­né­ho z běž­ně dostup­ných před­mě­tů za pár korun a fakt, že pro­dej­ce nese­dí jak pec­ka, ale vlast­ně stá­le před­vá­dí show a tak vábí zákaz­ní­ky. (a že se jich kolem zasta­vo­va­lo dost!) A smě­si má Fru­ta Lib­re dob­ré — měla jsem jaho­du s bazalkou, nek­ta­rin­ku a olíz­la jsem lžič­ku okur­ko­vé se zázvo­rem. Všech­no parád­ní plně  ovoc­ná chuť. Zmrz­li­na se tedy hod­ně rych­le roz­té­ká, to je snad jedi­né mínus téhle pri­ma pou­lič­ní pří­pra­vy. Za mě roz­hod­ně palec naho­ru! (kope­ček stan­dard­ní veli­kos­ti  je za 29kč).