Ještě jednou o Apetit pikniku… poté

Děkuji mockrát všem, kteří přišli na Apetit piknik, nedali se odradit frontou, vím, že někteří ji vystáli dokonce dvakrát. Ani nevíte, jak moc mě těší všechny pochvaly, ať již osobní přímo na místě nebo třeba tady na blogu nebo na Facebooku. Je nám líto, že se nedostalo na všechny, i když jsme dělali, co se dalo. Možná všem zklamaným a otráveným pomůže pochopit, když si přečtou, co stojí za výrobou zhruba pěti set kalíšků, které jsme pro vás zvládli připravit.

Tři kopečky od Cake Days

Fotka z blogu Cake Days, kde najdete spoustu dalších úžasných snímků. FOTO Klára Bernklau

Zmrzlina je určitě míň náročná disciplína než dorty nebo tvarování marcipánových andílků na cupcakes. Ale bezpracná taky docela není. Mockrát jsem si vzpomněla na podle mě nejlepšího českého zmrzlináře vůbec, pana Darka Hrivnáka z Tuchlovic, který mi na jedné soukromé degustaci v jeho zmrzlinárně řekl: „Vidím, že vás od zmrzliny neodradím, že jste stejný blázen jako já. Ale mě nikdo neupozornil, že dělat zmrzlinu je dřina..“ Ve větším až velkém to totiž celkem dřina je. U nás začíná tím, že se do naší minikuchyně ve dvoupokojovém bytě stěhuje zprvu stroj na zmrzlinu, v červnu následuje velký půjčený mrazák. Zhruba čtrnáct dnů před piknikem ho začínáme plnit prvními kelímky. Ty jsme celkem složitě sháněli – chceme bílé bez potisku, nakonec si je necháme objednat až z Francie spolu s dřevěnými lžičkami. Na každý kelímek lepíme samolepku s logem a ručně popisujeme příchuť. Na víčko lepíme barevný puntík, abychom ho v mrazáku lehce poznali. Všechno banální úkony, ale když je děláte pětsetkrát…

Okurková zmrlina s ginem a mátou zákazníky zaujala

Okurková zmrlina s ginem a mátou zákazníky zaujala. FOTO @jirka_skipp

Ještě že mám tak skvělého muže, který nejen že umí obstarat všechny věci technického rázu, ale ještě mi obětavě pomáhá plnit kalíšky a rychle kelímky přemisťovat do mrazáku – studené a vlhké totiž začíná okamžitě na samolepkách dělat varhánky. Obětavě taky myje po každé dávce stroj a tuny nádobí, co produkuju, jede mi pro košíky jahod, zařídí bedýnku českých třešní, které v době, kdy je nutně potřebuju, přechodně zmizely z trhu..

Já zatím stojím u plotny, ohřívám mléko, rozpouštím v něm cukr, rozbíjím vejce, pasterizuji ručně žloutky v mléku, míchám, dokud směs nehoustne. Pokud je ve směsi káva, máta, nebo třeba kokos, necháváte je  v mléce louhovat, aby surovina dala mléku chuť – takže pražíte kokos, opíráte mátu od písku, sypete do směsi a následně cedíte kávová zrna..S ovocnými je trochu méně „drbání“ –  i když..Vypeckujeme třešně, odstopkováváme a krájíme jahody, odšťavňujeme okurky, pasírujeme zrníčka z malin či rybízu a vymačkáváme citron za citronem. Některé ovoce, třeba třešně, je také třeba povařit, aby se z nich vypařilo co nejvíce vody, která jinak dělá ve zmrzlině ty ošklivé ledové krystalky..

S touhle vší prací začínáme většinou kolem desáté večer – už jsme doma z práce a podařilo se nám uložit a uspat naši skoro tříletou dceru. Rozumějte, nepíšu to proto, abych si stěžovala. Všechno jsem to dělala ráda a bohatě se mi vrátilo ve spokojených lidech, z nichž někteří poprvé zjišťují, jak skutečně chutná zmrzlina z čerstvých surovin a pravého ovoce. Sama si tenhle příjemný šok pamatuju a je úžasné vidět, jaký účinek má domácí zmrzlina na spokojené konzumenty.  Beru to i jako dobrou přípravku na možný profi provoz, protože ono je skutečně něco jiného, pomazlit se takhle s litrem zmrzlinové směsi a pak jich stejným způsobem udělat čtyři desítky. Do mrazáku se už ale víc nevejde a začíná se projevovat únava. Nevšimnu si třeba, že mi nakysla smetana, takže uvařím a zpasterizuju směs, pro jistotu ji ochutnám a vzápětí plovou tři litry do výlevky.

Naše ochotná kamarádka Hanka, která se sama nabíla pomoct a můj manžel.

Naše ochotná kamarádka Hanka, bez níž bychom obsluhu stánku nezvládli a pravá ruka Tří kopečků, můj muž. FOTO @adbar

Proč to tedy vlastně všechno píšu? Trochu na omluvu, trochu na vysvětlení. Každopádně po Apetit pikniku už mám jasno: skutečně vím, že chci dělat zmrzlinu, že je to něco, co mě hluboce vnitřně uspokojuje. A za to patří dík vám, kteří jste přišli a mohli ochutnat. To že jste stáli ve frontách a na některé se nedostalo, je na druhou stranu dobré znamení, že poptávka po dobrém jídle roste a třeba podnítí další a další výrobce, aby se pustili do profesionální výroby. Bude-li  zase další Apetit piknik, je vysoce pravděpodobné, že Tři kopečky na něm najdete.

P.S. Ještě pár osobních poděkování na závěr. Děkujeme Apetitu, že si nás coby zcela neznámá a neověřená jména vybral a že všechno organizačně klapalo. Díky patří našemu kamarádovi Filipovi ze studia Desiniq, jenž pro nás vytvořil báječné logo jen za slíbený přísun zmrzliny, kterou ale dosud nedostal. Hance, která má rozený obchodní talent a v hlavě kalkulačku a bez níž by fronta u stánku byla zcela nezvladatelná. Navíc nás zachránila, když jsme zapomněli donést na stánek ubrus! Díky také Chez Lucii za morální podporu, rudl na stěhování mrazáku a průzkum trhů, kdy mi hlásila, kde mají zrovna čerstvé jahody, rybíz a maliny. Díky taky ekostatku Vlkaneč, který pro nás zajistil neskutečné množství 80 kvalitních výběhových vajíček za mimořádně laskavou cenu. A v neposlední řadě taky díky dědečkovi a babičce, kteří se na poslední týden a den prodeje ujali hlídání a uvolnili nám ruce tak všechno stihnout a nezhroutit se.

Také naši kamarádi často vyšli zkrátka. FOTO Jakub Matějů

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je zmrzlinarka. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

4 komentáře u „Ještě jednou o Apetit pikniku… poté

  1. Jsem velký milovník zmrzliny a už kvůli tvému stánku jsem moc smutná, že nebydlím kousek blíž… Každopádně na tvé stránky chodím moc ráda a a děkuji ti za ně! A hlavně za tvé recepty dělá mě šťastnou, že až jednou budu bydlet ve vlastní domácnosti, tak budu mít odkud brát inspiraci na své vlastní výtvory…
    *Neexistuje nic lepšího než kvalitní zmrzlina. To nejlepší tkví v kvalitních surovinách, v nešizení a v lásce jakou přípravě věnujeme…* :o)

  2. Ciste ze zvedavosti – procpak kelimky z francie? U nas to nemame? Nebyl by nejaky tip prosim? Zmrzku delam doma taky, ale napad s predpripravenyma porcema zni skvele. Drbat se se susenkama se mi pokazdy nechce a hodit to jen tak do kyblu je proste nehezke 🙂

    • Štěpáne, chtěli jsme čistě bílé (ideální by byl vlastní potisk, ale to se vyplatí až když kelímky počítáte na tisíce, ne na kusy) a kupodivu to byl problém. Všude se nabízel potisk, a nelíbil se nám. Objednávali jsme ale přes českou firmu Gastro-obaly, jen to prostě muselo se dovézt z Francie. Bližší zdroj by byl milejší..Místo sušenek si můžete ale udělat domácí kornouty, ty vypadají zvlášť efektně 🙂

  3. Váš zmrzlinový projekt se mi velmi líbí! 🙂 Za prvé, je velice inspirativní vidět, že i v dnešní „náhražkové rychlodobě“ se někdo nebojí poctivých surovin a technik výroby a za druhé, je velice sympatické, že se toho nebojíte a jdete do toho s vervou a s láskou! 🙂
    Proto bych Vám, pokud se někdy rozhodnete jít do zmrzlinového byznysu opravdu navážno, ráda nabídla své služby webdesignera a vylepšila nynější podobu blogu či vytvořila zcela nové stránky, aby hezky ladily k velmi pěknému logu. To vše samozřejmě gratis či za symbolickou ochutnávkovou porci zmrzliny. :))

Napsat komentář: zmrzlinarka Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..