Ještě lepší, než jsem doufala čili nanuková premiéra

Každému, kdo nemá zmrzlinovač, doporučuju dělat si doma nanuky. Takže je třeba vytasit  se z přiznáním, že jsem klasické nanuky dělala vlastně pořádně poprvé. Výsledek ovšem předčil moje očekávání. Takže tentokrát konečně podepřeno vlastní zkušeností: dělejte si doma nanuky!

Co se týče kuchyňského náčiní, jsem klasický „křeček“, co hrozně hrád hromadí různé cerepetičky, vlastně nerad improvozuje s nahrážkami toho správného vybavení a nejradši by měl všechno pěkně profesionální. Od nanuků mě odrazoval i fakt, že ty potvory většinou nejdou vyndat z formiček. Okurkovo – ginový sorbet jsem jednou nastrkala do laciných formiček z domácích potřeb na rohu, ty pak na mě vylítly při otevření dvířek z mrazáku a laciný plast se rozprskl kolem. K narozeninám mě naštěstí můj velkorysý muž obdařil úžasnou sadou na nanuky. Nanuky leží v silikonových formách, ze kterých jdou snadno vyloupnout, v mrazáku nemusí stát, čili pěkně šetří místo. A po vyndání z formy jsou pěkné macaté jak „prémiové“ Magnum, žádná vyžlátka. Navíc jsou k nim parádní klasická dřívka (mě ty plastová držátka tak nějak štvou) a dokonce i stojánek odkapávání, to kdybych je chtěla obalovat v čokoládě. Prostě nádhera.

Původně jsem chtěla zkusit nanuky z melounu, jenž je pro tyto účely ideální, ale než jsem se k tomu dostala, sezona zralých, šťavnatých melounů za babku je pryč. Chytla jsem ale poslední aromatické maliny a už obstojné pomeranče – pomerančovo/malinová kombinace přece nemůže být špatná. Protože nanuky přece jasně musí být dvoubarevné! V představách jsem si vysnila nanuka krásně půl na půl, jenže při plnění formy mi došlo, že jaksi postrádá nějakou zábranu, aby se tekutina nerozlila po celém formičce. Část nanuků jsem tedy nechala odlišně barevné z každé strany, druhou jsem se stůj co stůj rozhodla mít pruhovanou příčně. Zábranu jsem vyrobila z dceřiny plastelíny Playdough, která je prý úžasně netoxická a dokonce i jedlá (tedy nikoli jedlá a výtečná, jen rodiče nemusí panikařit, když si dítko ždibec strčí do pusy.)  Bohužel také skvěle zamrzá do zmrzlinové hmoty, jak jsem záhy zjistila. No vydloubala jsem ji ven nakonec všechnu, ale ne beze ztrát malinového pyré.  Takže tudy příště ne, ale marně si lámu hlavu čím formičku přehradit – vyžvejkaná žvýkačka taky asi nebude ono…:

Plastelína ale není to pravé..

Na malinovou bázi jsem použila (na 12 velkých baculatých nanuků):

  • Cca 550 gr malin (propasírovaných, pár malin jsem si vyndala na ozdobu a vhodila je pak do pomerančového základu)
  • cukr – dala jsem třitnový, 6 polévkových, celkem vrchovatých lžic
  • citronová štáva dle chuti na dotažení (aspoň ale lžíce)

Malinová štáva se smíchá s cukrem a citronovou šťávou a ideálně se ještě tyčovým mixérem pomorduje tak, aby se cukr rozpustil. Nalije se do formiček tak, aby zbylo místo ještě na pomerančovou štávu a je dobré neplnit úplně vrchovatě, protože led potřebuje trochu expandovat. Malinový základ dejte tak na čtyři hodiny do mrazáku.

Na pomerančovou:

  • čerstvou šťávu z cca 6 – 8 pomerančů (okolo 500 ml)
  • 150 ml studeného cukrového sirupu (poměr vody a cukru je 1:1)
  • 1/8 lžičky soli

Jak už čekáte, všechno se důkladně smíchá dohromady a nalije se k již zmrzlým malinovým plochám. Oražovou barvu možno rozzářit tu a tam malinou, ale nepřehánět, ať to není moc ledovaté. Efekt je spíše vizuální než chuťový, zmrzlé kousky ovoce jsou v podstatě jen takové obarvené kostičky ledu..Pak už stačí jen počkat další čtyři hodiny a všechny děti v okolí vás  budou upřímně milovat. Tyhle nanuky totiž chutnají vážně skvělě – a to jsem si myslela, že ledovej vodovej cuc na klacku vlastně nemusím mít. S malinami už bude brzy nadobro konec, tak dobře radím, honem na ně. Až bude dočista po sezóně, v duchu si představuju mandarinkové nanuky s pár zrníčky granátového jablka..Nebo mangovo kokosové nanuky..

U dětí je to jasný.

P.S. Nějakou dobu sleduju tenhle nanukový projekt (žel zahraniční) -je to rozhodně následování hodný koncept a nanuky nejsou fakt nic složitého. Za nejobtížnější součást považuju vymyslet rozumné transportní balení, pokud nemáte samozřejmě doma balící linku 🙂 Každopádně využití webu Kickstarter pro kulinární účely by mě nenapadlo, ale přiznávám, že mi od té doby trochu vrtá hlavou, zda nějakou podobnou věc nezkusit pro nápomoc  profesionalizaci Tří kopečků. A kdybych měla za rohem takovouhle nanukárnu, taky bych se nezlobila. Ještě že domácí výroba je tak snadná.

No nejsou krásně ojíněné?

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené a jeho autorem je zmrzlinarka. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

26 komentářů u „Ještě lepší, než jsem doufala čili nanuková premiéra

  1. No a co přehradu z plastelíny přikrytou z kritické strany potravinářskou fólií? To by se teoreticky dalo, nebo ne?

  2. Hi Kateřina,
    Your dual-layered ice popsicles look really nice! It really is difficult to go back to store-bought ice pops when you realise how easy it is to make your own, superior ones:-) By the way, I really like your website, although I must admit that I had to use a lot of Google translate to grasp the content. But I decoded enough to be impressed, and to wish that I knew Czech better:-D

    • Hej Anders,
      thanks for your kind words. I really like your blog – and I appreciate it is in English! I like your great ideas and I am going to recreate some of them soon! Sadly, I am unable to write in foreign language properly so this blog stays in Czech..In my homeland there is lot of bad ice cream and just a few producers who made good and excellent one. I ‚d like let people know what is the good ice cream is. So there is basics of ice cream science, techniques of making, recipes, and tasting from others ice -cream makers…Just obvious stuff 🙂 The pops very great, but I had some difficulties with layering, so I used my daughter’s Playdough 🙂 We have very ripe plums now, so I am going to try your plum -banana popsicles.

  3. Díky za skvělý článek! V nanucích „jedu“ už od začátku léta. Zajímalo by mě, jak nanuky obalovat v čokoládě, aby mezitím neroztály. A bude-li čokoláda netemperovaná (což je proces, který jsem ještě úplně nezvládla), neudělají se na ní fleky? Dobrá poleva je to poslední, co mým nanukům (občas) chybí 🙂

    • Přiznávám upřímně, že jsem to s nanuky v čokoládě ještě nezkoušela. Ale z roztání bych strach neměla: čokoláda by měla mít teplotu kolem 45 stupňů Celsia, nanuky by měly být maximálně zmrazené (t.j. obalovat okamžitě po vyndání z mrazáku). Trik spočívá v tom, že nanuk do čokolády ihned celý ponoříte a bleskově zas vytáhnete. Pokud je čokoláda správně teplá a nanuk dost zmražený, tak mráz z nanuku donutí čokoládu ztuhnout, nejlépe ihned. Pak nanuk bez prodlení vrazit nastojato do mrazáku, po úplném ztuhnutí se dá zabalit do individuálního pytlíku (já si hodlám pořídit takové se zipem.) Určitý problém může představovat nízká viskozita čokolády – v průmyslové výrobě se to dělá tak, že se nanuky z výšky namáčejí do tanku s čokoládou s řízenou teplotou, čokoládová hmota je navíc stále promíchávána (to je taky důležité, ale nevím, jak toho v domácích podmínkách při dvou rukách dosáhnout 🙂 Navíc neobalují v čisté čokoládě, většinou se do ní přidává třeba kokosový tuk, také jde o čokoládu, která nemá extrémní obsah kakaového másla, spíš kolem 45%. Myslím, že tohle řeší i ty případné fleky. Možná pro začátek zkusit připravit směs, jako když chce člověk polévat dort (tak se pro větší lesk taky dodává nějaký jiný tuk – ne máslo – a nebo cukrový sirup..) Nějaký návod na polevy jsem našla třeba tady: http://blog.florentyna.cz/2008/11/25/cokoladova-poleva/ Snad jsem vám aspoň trochu poradila – dejte vědět, jak to dopadlo!

  4. Ježiš ty jsou krásný! Já teda dělám nanuky fakt z toho, co dům a nadlimitní výpěstky rodičů (mých a manželových) daly, naposledy to byly mátovo-pomerančové a banánové se Salkem. A fakt je máte krásný, a navíc ta profesionální sada, tý jo, závidím! A díky za název jedlé plastelíny, to musím pořídit, protože náš tříeltý patlal sice už plastelínu neochutnává, ale pokoutně strká své výrobky mladšímu za chvíli ročnímu) bráškovi. Hmm, co se člověk nedozví na svém oblíbeném foodblogu 🙂
    A polívat čokoládou je chci taky, leč to bude výzva asi až na příští léto … (protože školkové bacily útočí).

    • Teď na to koukám a tu plastelínu píšu blbě – je to Play-Doh a obsahuje pšenici.. Její výhoda tak je, že se nelepí ani k prsteům, ani ke kobercům a podobně. Je však celkem drahá.
      Ta nanuková sada je fak pěkná, ale zase se blbě dělají ty vrstvy. Nicméně velká výhoda je, že vyloupnete snadno jen jeden nanuk, není třeba rozmrazovat více. Pěkné formičky má i firma Cuisipro.
      Jinak moc díky za milý komentář a pochvalu, já se teď chystám na švestkové s banánem – prý docela bez cukru, jsem zvědavá, jak to bude fungovat. http://www.icecreamnation.org/2012/07/healthy-plum-ice-popsicles/ (i když v originále jsou to podle mě blumy.)

  5. Velmi hezky clanek, velmi rad bych se zeptal jestli lze vyrobit v teto sade i zmrzliny neovocne, tedy neco na smetanovem nebo jogurtovem zaklade.

    • Samozřejmě, do nanukových formiček můžete nalít cokoli. Konzistence vždycky bude tužší, kousavější, ale to je u nanuků celkem žádoucí. Klíčové je přidat vždy ještě nějaké sladidlo – cukr (dobře rozmixovat) nebo trochu medu. Na jogurtové kombinace dávám rozmixovaný banán a půl lžičky medu (nebo javorového nebo agáve sirupu) na jeden velký nanuk a je to fajn.

  6. Pěkné. Zrovna jsem s tím začal experimentovat a hledám inspiraci na webu, takže moc děkuji.
    Mám formičky „na stojáka“, takže s podélnými pruhy nemám problém. Po ponoření formičky do teplé vody jdou nanuky i dobře vyndat. Jen mám trochu potíž s polevou. Nedělám žádnou velkovýrobu, takže na ponoření nemohu pomýšlet. K polévání je čokoláda na vaření moc hustá. Zkoušel jsem ji rozředit máslem, ale výsledek byl i po zmražení dost měkký a ne křupavý a navíc chuťově přebíjel náplň (jinak to technicky nebyl problém, ztuhne to hned a hotové se dají odkládat rovnou na tácek do mrazáku). Další variantou je nejdřív nalít čokoládu do vychlazené formičky, ihned vylít ven (zůstane povlak), pak naplnit zmrzlinovou směsí a zamrazit. Ze stojací plastové formičky to ale nejde rozumně dostat.
    Neznáte recept na polevu, která je dost tekutá na polévání a po zmražení křupavá? Tvarohový základ bez polevy je prostě jen poloviční.

    • Máslem bych to nezkoušela, lépe to bude fungovat třeba s kokosovým tukem (mají třeba v drogerii DM) a možná i trochou kukuřičného syrupu. Důležitá je taky čokoláda, použila bych nějakou polomléčnou, třeba kolem 40–50% kakaového másla. Průmyslové polevy taky nejsou čistá čokoláda 🙂

      • Díky,
        konečně jsem se dostal k praktické zkoušce a vyšlo to výborně. V poměru 1:1 (čokoláda s 50% kakaa a kokosový tuk) je to příjemné jak na práci tak na jídlo. Malé dávky se dají polévat lžící a pak vznikají na nanuku zajímavé vzory. Přislazovat to ještě kukuřičným sirupem mi přijde zbytečné. Pokud to nemá pozitivní vliv na konzistenci, tak čokoláda, byť naředěná kokosovým tukem, je sladká až až. Možná kdyby se dělala poleva přímo z kakaa.

  7. Díky za super článek! Mohla bych poprosit o tip, kde koupit takovou formu na nanuky? Našla jsem podobnou ze silikonu, tak přemýšlím, jestli je to ona nebo ne. Moc děkuju. A potvrzuju, že nanuky z nanukárny Stickhouse jsou fakt dobré, dala jsem si marakuju s čokoládou a začala doufat, že někdy otevřou pobočku v Čechách .)

    • Forma na nanuky je od firmy Silikomart, vřele doporučuji. Jediná nevýhoda je fakt, že je pouze ležící, takže se v ní špatně dělají vrstvené nanuky. Jinak vyndavání a celková osbluha a údržba je ohromná. Nanukárny se možná časem dočkáme, zdá se mi, že zmrzlinová revoluce se k nám už docela blíží 🙂

      • Aha, tak je to ona! Líbí se mi i ty se svislými vroubky, ale nenašla jsem je jako ležící formu na víc nanuků. Taky věřím, že je to na dobré cestě – jen to chce ještě trochu času. Každopádně úplně v malém s pár nanuky denně se do toho chceme pustit v kulturním prostoru Praha v Brně, tak uvidíme, jak se to bude dařit. Děkuji za radu a těším se na další články!

          • Tak přesně tu jsem v mezičase objednala, nějak už jsem nevydržela čekat .) Je super na vrstvené nanuky a tekutější směsi – ty mi z ležící silikonové pořád vytékaly, ať jsem dělala, co jsem dělala. Ale vytahování nanuků je určitě pohodlnější a příjemnější ze Silikomartu, z té stojací to chce na delší dobu pod proud vody. A pak jsem taky podlehla a koupila silikonovou formu, co dělá nanuky jako tabulku čokolády – bála jsem se, že to bude trochu na hraně kýče, ale musím říct, že mě dost baví a hlavně hrozně dobře mrznou. Tak nanukům zdar, je to paráda!

          • Ach, závidím, závidím! Horší manipulace je vyvážena zase možnostmi pruhatých vrstevných nanuků, po kterých mé srdce touží 🙂 Kde nakupuješ, Kláro? Pokud nechceš sdělovat zdroje, prosím mě mailem 🙂 děkuju.

          • Začíná to být trochu mamon, chci vyzkoušet co nejvíc tvarů, musím se hlídat 🙂 Vroubkovanou jsem vzala přes amazon, bylo to tu za něco málo přes týden, a ty silikonové zase přes Potřeby pro cukráře – začínají být ale trochu vyprodaní, čokoládovou velkou teď nikde nemají. Kamarád architekt se nedávno celkem nadchnul, že by udělal workshop na navržení co nejlepší nanukové formy na 3D tiskárně – levné, aby nevytékaly směsi ven a zároveň se dobře vytahovaly nanuky a nějaké speciální lákavé nekýč tvary, tak uvidíme, jestli se vybičuje, kdyžtak pošlu info!

  8. Dobrý den,
    smím se zeptat, kde se dá tahle krásná velká forma sehnat? Jediné, co jsem našla, je oficiální stránka Silikomart, ale tam je nabízejí jen pro profesionální výrobu (nejspíš s nějakou nutností většího odběru, nezkoumala jsem to). Dá se to koupit i někde v Čechách, nebo jednoduše přes nějaký e-shop, klidně z ciziny?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *