Už vás vidím, jak si ťukáte na čelo. Teď dělat mangový sorbet, když na trhu potkáte ještě jahody a stánky zaplavují maliny, borůvky, rybíz a angrešt? Vždyť mango je tropické ovoce a to má u nás sezonu v lednu..Jenže ne tak docela.

Většina manga, co se u nás prodává, pochází z Jižní Ameriky a nejčastěji jde o odrůdu Tommy Atkins. Obvykle bývá zelené, s načervenalým líčkem. Někdy jde o nažloutlé buclaté kusance, občas mango koupíte na tácku s nápisem – ready to eat. Pokud není jiná možnost, volím tohle, nebo nechám mango v papírovém pytlíčku dozrát. Ale stejně  se mi zdálo, že kolem tohohle ovoce je snad až příliš velký „hype“.  Nedozrává tak snadno, často se kazí a i ta dozrálá bývají leckdy dřevnatá..Proto většina zmrzlinářů (vsadím boty, že 99, 9 🙂 dělá mango z pyré. Stejně tak z pyré jistě pochází i lassi v indických občerstvovnách. Když koupíte dobré pyré, máte totiž vyhráno. Je z dozrálého ovoce a bývá jen lehce doslazované (nebo možná vůbec?) a konzervované jen trochou kyseliny citronové. Kvalita je konstatní. Je to bezpečnější volba než čerstvá manga, která kvůli dřevnatosti pasírujete přes sítko a jsou pak stejně jaksi chuťově nijaká. Na litr sorbetu potřebujete asi kilo manga, takže i ekonomika věci hovoří ve prospěch pyré. (Já za cenu 120 kč dostanu cca 800 ml kvalitního pyré.) Mango je snad jediná vyjímka, kdy před zelenáčemi z Jižní Ameriky dám přednost indickému mangu Alphonso zavřenému do konzervy. (pozor, nezaměňovat s mango kompotem, ten bývá doslazován až hanba.)

Tommy Atkins versus pakistánské mango.

Ovšem když nadejde sezona pravého, čerstvého manga, může se pyré jít bodnout. A to je právě teď. V Indii a Pákistánu, kde rostou ta nejlepší manga na světě, je totiž jejich sezona právě teď.  Manga dozrávají někdy v polovině května a k mání jsou do začátku, maximálně poloviny srpna. Indické Alphonso, aspoň podle slov dovozce indických specialit z obchodu Čapátí, vůbec nejde na evropský trh, ale výhradně na americký. K nám se vozí rovněž vysoce kvalitní mango z Pákistánu. Pákistánské medové mango je podlouhlé, žluté, slupka se nemusí loupat, jen se lehce stáhne. Voní nesmírně sladce a aromaticky, je měkoučké na omak, ale bez otlačenin. Nůž do něj zajede jak do másla a po jeho konzumaci urputně nehledáte zubní niť. Ano, takhle vypadá ovoce z ráje. Když jsem si domů přinesla první bedničku čerstvého manga, snědli jsme ty čtyři kusy jen tak, jak kdyby to byla jablka. Druhou bedýnku jsem už věnovala na zmrzlinu. (Levná záležitost to taky úplně není, takové mango vyjde cca 60 kč kousek, ale odolejte tomu!)

Na mango sorbet si připravte:

• manga o váze cca 1 kg
• 160 ml vody
• třinový cukr  – minimálně 120 gramů – podle sladkosti manga
• tmavý, kvalitní pravý rum
• limetku

Mango oloupejte, nakrájete na kousky, přidejte vodu a cukr a rozmixujte společně s cukrem. Částečky cukru nesmí být ve směsi patrné, musí se mixováním úplně rozpustit. Je možné, že to chvíli potrvá, můžete si pomoci co nejjemnějším cukrem. Dochuťe dvěma lžícemi rumu z třtiny a dejte nejméně 2 lžíce limetové šťávy, já vymačkávám limetu klidně celou. Skvělá tropická chuť je na světě!

(Pokud k přípravě použijete pyré, tak je postup stejný, jen výrazně snižte hranici cukru.)