Přestaň už o zmrzlině mluvit, radši o ní začni psát! Poradila mi jednou kamarádka, (díky Míšo!) když jsme po jedné vydařené večeři servírovali citronovou. A Martin mi hned na místě vymyslel obchodní plán.
Tenhle blog měl vlastně nedávno první narozeniny. A já jsem si uvědomila, že na něm ale zoufale chybí některé zásadní informace. A tak si je k výročí nadělíme. Třeba pro dobro nás všech 🙂
Na Míšinu radu jsem začala o zmrzlině psát. Moc jsem si od toho neslibovala, vědouc, že specializované blogy poutají přirozeně méně čtenářů než blogy o vaření či pečení obecně. Počítala jsem, že většinu času budu psát do zdi. Jenže ono to tak není. Není za tím ani tak moje schopnost skvěle psát, ačkoli jsem původní profesí novinářka, jako spíš to, že naši zmrzlinu lze příležitostně i ochutnat. Děláme zmrzlinu ručně, bez nahrážek, bez stabilizátorů, bez chemie – z mléka, žloutků, smetany, cukru, ovoce. A ona je prostě – dobrá. Krátce po založení blogu jsme vyrazili na Apetit piknik, kde své zboží nabízejí amatérští kulináři, vyprodali všechno bleskem a letos si to víceméně zopakovali. Dobré zmrzliny je u nás pořád nedostatek. A tak nejčastější otázka, kterou slýchám, je: „Kde se to dá běžně koupit?“
Máme speciální dohodu s restaurací Dish. A oslovují nás další. K tomu, abychom začali opravdu vyrábět, nám chybí jedna jediná věc. Provozovna, certifikovaná kuchyň. Velký profi zmrzlinový stroj. Nechceme divoce růst tím, že se brutálně zadlužíme, pronajmeme prostory, uděláme stavební úpravy za stovky tisíc, za další nakoupíme stroje a za zár měsíců zkrachujeme, protože návratnost prostě nemůže odpovídat tak vysoké počáteční investici. Navíc pochybuji, že by nám banka dala ještě jednu hypotéku k té naší na bydlení. Logičtější možnost je růst pomalu. Najít subnájem v potravinářském provozu, který vyhovuje našim nárokům či sdílenou kuchyň. Ty nároky jsou značné – pořád chceme pracovat s vejci, mlékem, smetanou, ovocem, ořechy. Prostě dělat zmrzlinu, která neobsahuje nic než primární potraviny, dokonce ani stabilizátory „přírodního původu“. Zatím jsme na takové místo nenatrefili. Prosím, jestli o něčem víte, dejte nám vědět. Nebo snad znáte někoho, kdo by se rád zbavil zmrzlinového-gastro vybavení? V neposlední řadě sháníme taktéž garanta, tedy někoho, kdo se za nás v případě profi výroby zaručí, neboť výuční list v oboru pekař-cukrář nevlastní ani jeden z nás.
Nebo kdyby to tu náhodou četl nějaký investor, vypíšu, co se nám za jediný rok existence podařilo. Nebojíme se o zmrzlině mluvit a sdílet know-how. Nepovažujeme se rozhodně za profesionály, máme se pořád hodně co učit a tak jsme vděční, že ti, kteří to už dokázali před námi, nejsou skoupí na informace. Protože o zmrzlině mluvíme, oslovilo nás už docela dost médií. Články o nás najdete v časopisu Apetit, Food, Instinkt, Bel Mondu, na webu iDNES.cz. Připravila jsem dvakrát recepty pro přílohu OnaDNES pro Mladou frontu DNES. Jednou mě pozval do své show Honza Dědek, dvakrát jsem byla se zmrzlinou v České televizi. Snažili jsme se nezahálet i jinak. Pořídili jsme nejprve kvalitní zmrzlinový stroj, potom také víčkovací stroj, takže zmrzlinu můžeme balit do individuálním kelímků a zatavit fólií, takže do zmrzliny nemůže mráz a její hygienický standard se zvyšuje. Když jsme loni připravovali na Apetit piknik poprvé desítky litrů zmrzliny, bylo to na zhroucení. Letos se nám už podařilo „zracionalizovat“ výrobu, jsme lépe zorganizovaní.
Recepty, které používáme, máme častým opakováním v paži, víme, se kterými surovinami nám to nejlépe vychází. Pomalu hledáme stálé dodavatele. Pořád je co řešit a co se učit (a já se oddávám snění o profesionálním zmrzlinářském kurzu na nějaké kulinární škole), ale udělali jsme velký krok v před. Teď už tomu chybí – nádech – výdech – vstup na profi půdu.
Pokud nám nějak chcete pomoci, přispět radou nebo tipem, prosím, pište nám na katerina@trikopecky.cz
Vaši oddaní zmrzlináři Kateřina a Pavel Kočičkovi.
Výpis článků najdete zde:
nezkrácený článek z Bel Monda z pera Lenky Požárové
Apetit – Kulinář Apetit pikniku 2013
MF DNES a iDNES.cz – Nejlepší zmrzlina v Praze
Citybee – Jak poznat dobrou zmrzlinu, Nejlepší zmrzlinárny
Bohužel jsem ještě neměla možnost vaši zmrzlinu ochutnat, takže doufám, že se vám vstup mezi profesionály povede a všichni budeme mít možnost si vaši zmrzlinu kdykoliv koupit. Zatím jsem jen zkusila jahodový sorbet podle vašeho receptu a je úžasný. Moje mamka po ochutnání prohlásila, že takhle dobrou zmrzlinu pamatuje jako dítě. Budu držet palce:)
Děkujeme, jsem ráda, že se recept osvědčil 🙂
Milá Katko, Pavle, myslím, že co se financování týče, Tři kopečky by byly jistě hitem na „crowdfinancingových“ serverech jako je třeba Kickstarter. Dokonce bych řekla, že byste trhli český rekord 😉 Hodně úspěchů,
Tereza
O crowdfundingu jsme samozřejmě uvažovali, ale ještě na něj není čas. Nejdříve musíme mít tu kuchyň 🙂 Ale nebráním se tomu, třeba tak časem pořídit lepší gastro vybavení nebo mrazák pro prodej na trzích či podobně. Uvidíme, zatím to chce podniknout základní kroky.
V Hostivaři kousek od nás je prázdná provozovna po Medovníku, je to asi rok nebo dva co to opustili a přestěhovali se jinam. Je to udělané z bývalé sámošky a před Medovníkem tam byl Hájek, takže zmrzlinu to už zažilo. Je to poměrně dost velké, jak to vypadá uvnitř netuším, ale Medovník se tam i prodával a lidi si pro něj často chodili, udělat z části kavárnu s vlastníma zákuskama a zmrzlinou, byla by to pecka, okolo nic takovýho není, když nepočítám Interspar a spol. A z druhé ztrany najížděly auta a rozvážely Medovník do světa, takže i na to je to tam připravené. Ale víc podrobností nevím, jen že je to opuštěné a je to škoda.
Momentálne riešim rovnakú situáciu ako Vy .
Ako sa vám darí? Podarilo sa vám nájsť garanta alebo prostor?
Držím palce 🙂
http://blog.gazdinka.cz/2013/11/hlada-sa-skolaudovana-kuchyna-v-prahe.html
Přečetla jsem si Váš článek, myslím, že jsme na Vyšehrátkách měli vaše občerstvení (byl to ten stánek, kde si děti mohly samy vyrobit dezert?) Zkolaudovanou kuchyni nemáme, víme o několika tipech, ale za Prahou, což pro mě není v tuto chvíli reálné. Jinak přeji hodně štěstí, je to velmi obtížné, většina majitelů nikoho dalšího do prostoru na své riziko moc nechce a já se ani nedivím. Případně selže domluva o společném užívání prostor. Na druhou stranu se zmrzlinou je větší potíž na vybavení, takže možná budete úspěšnější, protože nepotřebujete do kuchyně tahat vlastní přístroje. Já se aktuálně vracím spíše k myšlence zařídit si něco jen pro sebe, což jsou ale zase obří startovní náklady..Jo, kdyby tak někdo chtěl v Praze jako podnikání rozjet start-upovou kuchyň… 🙂